dlouhé prsty pana G
tak jednou se to stát muselo, no
dnes, zrovna když jsem měl v úmyslu po odmlce opět obohatit svůj starý dobrý bložek novoučkým heboučkým postem (a to tedy rozhodně ne tímhle), se mi náhle nepodařilo proklikat přes ty všudypřítomné výhodné nabídky new bloggera nabízející přinejmenším světové dobro a spravedlnost, musel jsem podepsat a odteď už se přihlašuji přes zpropadený google account... (že by nějaká nedůstojná pomsta?)
ale klid, rozhodně se nemusíte obávat žádných těch moderních rafinovanosti jako lables, nebo hůře, nějaké neuvážené změny vzhledu, všechno zůstane pěkně při starém, jak má, černější černou mi stejně nenabídne (tedy alespoň doufám)
Friday, February 23, 2007
je to špatné, moc špatné, ale to byl i penicilin
tak poslední hodiny byly perné, plné myšlenek, zda mám i se svým osiřelým starým bloggerským účtem podniknout sebevražedný útok na nejbližší centrálu googlu, či alespoň tandemový seskok s padákem bez padáku, nakonec však z nás obou počáteční frustrace vyprchala a nastoupilo nutkání postavit se hlavou proti zdi
po sedmi hodinách nás však i to přestalo uspokojivat, a rozhodli jsme se pro boj, nepodlehneme přece pochybným nabídkám new bloggera, a než psát každý nový post podle jeho zvrhlých pravidel, to jej radši vklíníme do tohoto posledního (strategického) ústupku našemu nepříteli, to se radši vrátíme do bloggerské doby kamenné a budeme si všechno dělat postaru, pěkně poctivě na mozolnatém bloggerském koleni
a byl to nakonec i samotný vyp*čený new blogger a jeho natovámneskočímvýhody (nebo jak se teď moderně říká slabiny), díky nimž bylo lze předchozího postu odsunout takřka mimo prostor a čas, čímž jsem oddálil svou potupu na neurčito, a teď si mohu v klidu hovět ve svém ilusorním bloggerském světě nejméně do třináctého června 1973
a třeba je to tak nakonec správně, třeba tyto chvíle strádání pomohou mému poslední dobou skomírajícímu blogu zpět na nohy
a možná, možná je tohle to skutečné poselství new bloggera, možná se jen trochu stydí a chce nám svým nekompromisním postojem nesměle naznačit - bloggeři vraťte se ke kořenům, nebo alespoň zpátky na stromy, větve vás udrží
po sedmi hodinách nás však i to přestalo uspokojivat, a rozhodli jsme se pro boj, nepodlehneme přece pochybným nabídkám new bloggera, a než psát každý nový post podle jeho zvrhlých pravidel, to jej radši vklíníme do tohoto posledního (strategického) ústupku našemu nepříteli, to se radši vrátíme do bloggerské doby kamenné a budeme si všechno dělat postaru, pěkně poctivě na mozolnatém bloggerském koleni
a byl to nakonec i samotný vyp*čený new blogger a jeho natovámneskočímvýhody (nebo jak se teď moderně říká slabiny), díky nimž bylo lze předchozího postu odsunout takřka mimo prostor a čas, čímž jsem oddálil svou potupu na neurčito, a teď si mohu v klidu hovět ve svém ilusorním bloggerském světě nejméně do třináctého června 1973
a třeba je to tak nakonec správně, třeba tyto chvíle strádání pomohou mému poslední dobou skomírajícímu blogu zpět na nohy
a možná, možná je tohle to skutečné poselství new bloggera, možná se jen trochu stydí a chce nám svým nekompromisním postojem nesměle naznačit - bloggeři vraťte se ke kořenům, nebo alespoň zpátky na stromy, větve vás udrží
no jo, ještě tedy musíme časem pořešit ty komentáře, tak snad se to zatím nebude plést, pevně věřím, že to nějak zvládneme, jsme přece rozumní lidé
