má to pokračování

tak jsem konečně úspěšně absolvoval tu děsnahánějící zkoušku (pokud ovšem považujete za úspěch nedostat v jejím průběhu infarkt), můj život se pomalu vrací nazpátek do normálu a můžu se konečně v klidu věnovat kultivaci svého blogu, takže, hmmm... kde že jsem to skončil?

tak například včera jsem byl na vynikající snídaňo-svačino-obědo-svačino-svačino-večeři v této výtečné italské restauraci, krerá se vyznačuje za prvé tím, že je poměrně drahá (ale ne zas tak, jako lístky do národního) a za druhé (ale rozhodně v prvé řadě) lákavou nabídkou jez dokud můžeš (již vám v národním patrně nenabídnou), což je ve spojení se zdejšími neuvěřitelně libovými těstovinami a naprosto masážní pizzou vysloveně vystlaná kombinace, takže ačkoli se tam jakožto civilisovaný člověk vydáte řádně si vychutnat všechny sofistikované varianty jmenovaných pokrmů (a ne se nacpat jako phacochoerus aethiopicus), nakonec odcházíte nejen náležitě povznesen, ale též více než syt, prostě dokonalý kulinářský zážitek (a rozhodně bych neměl opomenout vzácně sympatickou obsluhu), který nedokážu nedoporučit :o), a to i přesto, že moje rozhodnutí už nikdy v životě nic jiného nejíst mi nakonec (z jakéhosi záhadného důvodu) nevydrželo

jo a nakonec si neodpustím, abych se nepochlubil :o), po necelých třech stech návštěv jsem se konečně stal třístým návštěvníkem stránky přírodovědně turisticko chovatelského kroužku ve stanici přírodovědců


a to, to už mi nikdo nesebere :o)